Kodoku

pro **Kodoku** Mon Dec 17, 2018 2:40 pm

,,Kde to jsem?" Myslím, že tak nějak zněla první věta, když jsem se probral no, po své smrti. Čekal jsem, že by to měl být konec a ne nový začátek. Moje vzpomínky byly dost roztrhané, ale v hlavě mi pořád nějaká dívka opakovala jedno slovo: Kodoku - myslím si, že je to také mé jméno (孤独 - ,,samota"). Ani u všech antických, či novodobých bohů si nevybavím své příjmení, takže se čtenář bude muset obejít bez něj. Mohlo mi být takových 22 let, když jsem poprvé zemřel, ale zde, v novém životě žiji už 154 let. A co tu vlastně dělám? Stal jsem se Shinigami, většina mých fanoušků samozřejmě ví, co to je, ale pro ty, jenž čtou mou autobiografii mrtvých poprvé vysvětlím. Když člověk umře v normálním světě, ocitne se zde v Soul Society a její ochránci jsme právě my - Shinigami. Byl jsem přiřazen ke třetí divizi. Nu, nebylo si na co stěžovat. Jsou věci, které bych neměl kvůli GDPR zveřejnit, ale říkám, nežijeme v normálním světě, proto vám můžu poskytnout i odběry mé krve, ale nejsme chemici, tak bude stačit krevní skupina A+. Nejsem fanoušek žádného náboženství, členem sekty nebo nějakých bláznů. Mou nejlepší kamarádkou je nejspíš má Zanpakuto Shiki, ale o té se dozvíte víc později. Barva mého reiatsu je modro-zlatá. Prozatím je můj stav nezadaný, pokud se však najde ta pravá nebo alespoň dostatečně hezká, můžu jít na úřad tento fakt přepsat. Měřím přibližně 180 centimetrů, vypracovanější sportovní postava, nejsem žádný tlouštík a tudíž vážím něco kolem 80 kilogramů - ve svalech! Mým vzhledovým rysem je jsou jestřábí zlatavé oči, které i v městě duší budete hledat jen zřídka. Takže moji milí čtenáři, doufám, že vás toto ZÁKLADNÍ INFO neodradilo a pojďme se pustit podrobněji do mé autobiografie!

Důležitá část mé biografie je samozřejmě co mám rád. Začal bych asi jídlem, tím nepohrdne nikdo. Každý den začínám vydatnou snídaní, která obsahuje míchaná vajíčka se slaninou, spoustu zeleniny a ovoce. Jsem ochoten vajíčka někdy vyměnit za něco masitějšího, ale slanina vždy zůstává. Následuje svačina, abych si udržel dobrou postavu většinou se jedná o proteinové tyčinky, párek v rohlíku nebo nějaký Soul Society fastfood see sushi. Oběd je pro mě lahoda dne, bez dobrého burgeru, steaku nebo pořádné porce jiného masa je pro mě den v poli úplně k ničemu. Až do večeře si každou hodinku až dvě dám něco lehčího na zub a následuje večeře - většinou čínská kuchyně, při slavnostech mi nevadí i pořádné porce mastných věcí. Další z mých oblíbených věcí je samozřejmě kvalitní alkohol a tím nemyslím saké. Pálit rýži je dost nechutný a chutná to jako bezchutný ch*ánky. Kdyby radši někdo otevřel kvalitní whiskey, rum či brandy. Nepohrdnu také kvalitním vínem, které mi často pomáhá dostat slečny tam, kde je večer chci mít. Větší část života věnuji právě tomu být co nejvíc dekadentní. Zábava, sex, alkohol - tohle by mělo být svaté trio každého Shinigami.

A co mám vlastně dál rád? Tmu, měsíc a klid. Myslíte si, že se to dost vylučuje? Opak je pravdou. Mysl je zábavná věc, pokud jí dokážete ovládat, dokážete ovlivnit okolí a přinutit je myslet si opak, máte nad všemi jistou výhodu. Rád si hraji s lidskou myslí, rád jsem někdo, kdo ve skutečnosti ani nejsem já. Baví mě deptat lidi, zlomit je a vzít si to, co chci. Historie si pamatuje vítěze, a jak vítězství dosáhnete je jen a jen na vás. Mou kvalitou je umění poznat svého soupeře a nedat znát své slabé povahové stránky. Právě proto tu není moc věcí, které nemám rád. Ostatní Shinigami jsou mi vesměs jedno, pokud nejsou hloupí, slabí a k ničemu. Co nesnesu je slabost, ubrečenost a hloupost. Pokud máte jednu z těchto vlastností, nedej bože víc, jste pro mou osobu odpad, který si nezaslouží druhou šanci v podobě života v Soul Society. Taky nemám rád to, že v SS nefunguje něco jako rozvoz jídla, vždycky si pro něj musím zajít. Mohla by být divize kurýrů. Nemám žádné sny, protože když něco nazvete snem, stane se to pro vás nereálným a nedosažitelným. Preferuji pojem cíle. Chci se s tát někým, kdo naplno využije svou druhou šanci na život a bude moct ovlivnit chod světa. Mnozí mě nazývají sociopatem, co už.

Shiki, dívka jenž mi doslova změnila svět. Nemám tušení, jak vám jí mám popsat krátce, nikdy jí ani v hmotné lidské podobě neuvidíte, protože no... je Zanpakuto. Jaká tedy je? Alespoň na mě? Tvrdá. Vyžaduje velké výsledky, netrpí slabost stejně jako já, a pokud jí uspokojíte v těchto směrech, je z ní skvělá parťačka. V hodně věcech jsme si sedli, tudíž nemáme moc problémů a vycházíme spolu. Jako čepel je krásná, černo-rudá rukojeť a následně tmavě šedá čepel je mou katanou v nesnázích, co by však jeden nečekal je její krása ve vnitřním světě. Dívka s havraními vlasy, modrýma očima a sportovní postavy, ah - neberte to. Problém je akorát její pesimismus a vzhled vnitřního světa. Většinou jsme v horské vypálené vesnici, na nebi je rudý měsíc, přes den zataženo. Shiki vždy čeká na jediném nevypáleném místě - na hřbitově. S úderem prvních blesků se zjeví a čeká.

		Kenjutsu	Kido	Shunpo	Reiatsu
		6	2	12	100

Co se týče mých dodatečných schopností, jsem hodně vnímavý, pokud někdo kulhá, šilhá nebo projeví psychickou nestabilitu, jsem jeden z prvních, kdo to pozná. Dopomáhá i k tomu znalost anatomie a psychologie.

První uvolnění mé Zanpakuto je velice jednoduché stejně jako její schopnost. Vzhled Zanpakuto se vůbec nemění, ale jejího uživatele (mě) obalí jiskřivé elektrické reiatsu a mé tělo se tím pádem stane nabité elektřinou.

Pokud se mě někdo v tomto stavu dotkne, dostane samozřejmě 'kopnutí', které však není nějak omračující. Může vyvolat leknutí a pokud to oponent nebude čekat, může být nemile překvapen. To, co je na Shikai a schopnosti nejdůležitější je právě rychlost. Jak již napovídá název (Nigeru Shiki - Utíkej Shiki), je téměř jasné, že uživatelova rychlost se bude zvětší o 50%. Schopnost je pouze pasivní a nemá žádné útočné variace. Po x minutách (7 postech) se sníží pouze na 25% a po dalších 7 postech (celkem 14) na 10%, kde vydrží až do vypnutí.

Jako shrnutí na závěr je čas sepsat sem alespoň to málo, co si pamatuji z života, než jsem zemřel. Žil jsem se svými rodiči, starším bratrem a mladší sestrou nedaleko Říma v Itálii. Matka pocházela původem z Japonska, ale během studia se seznámila s mým otcem, který žil v Los Angeles. Na vysoké škole měli mého bratra, s tím se odstěhovali do Říma, kde jsem vznik i já. Když mi bylo pět, narodila se mi i mladší sestra. Byl jsem normální dítě v normálním světě - chodil jsem do školy, hrál si s kamarády, koukal doma na televizi, jedl a pil. Vše se změnilo, když jsem si měl vybrat střední školu. Zvolil jsem si gymnasium, které jsem ve svých 19 letech dokončil. Následovala vysoká škola a obor psychologie. Ta byla mezi mými koníčky už od dětství. Každou Středu jsme se spolužáky chodili na různé akce do klubů, barů a různých hospod. Právě to mi bylo osudným. Alkohol je zlo přátelé, a když se střetnete s vlakem při cestě na kolej, na 99% nepřežijete, já bohužel nepatřím k onu 1%. Zda-li to byl rychlík z Prahy do Vídně nebo z Berlína do Amsterdamu se už asi nedozvím, probral jsem se až v Soul Society, v mém novém domově, kde jsem se z obyčejné duše vypracoval na Shinigami. Kam moje cesta povede je dobrou otázkou a právě proto je na vás, abyste se mnou mou cestu sledovali!

pro **Kensuke Takudo** Mon Dec 17, 2018 6:51 pm

POVOLENO
Hod si body do podpisku

Kodoku

Kodoku

Re: Kodoku