Kancelář vrchního kapitána

*Pomalou klidnou chůzí přijdu do kanceláře. Po vstupu se chvíli rozhlížím.*

"Pokaždé když vstoupím přijde mi to jako sen."

*Po několika vteřinách přemýšlení jsem došel ke stolu a začal si přerovnávat papíry. Až nakonec jsem měl na stole čtyři hromádky papírů.*

Tohle musím udělat jako první.

*Vzal jsem jednu hromádku a začal pracovat. Vypisuji, sepisuji, kontroluji, přehazuji.*

*Dôjdem pomalym krokom až k dverám, Kensuke nebude zrejme nadšený že ho ruším ani že som zranený, ale potrebujem ísť za ním. Zaklopem opatrne na dvere a čakám na odpoveď. Pri Tom si trošku pomasirujem rameno, či stále ešte reaguje na bolesť či náhodou neodumrelo*

*Pracuji na papírování a už jsem ztratil i pojem o čase. Jsem tu minuty? Hodiny? Dny???? Vážně ani nevím. Zrovna jsem vyplňoval papíry s informacemi o nových Shinigami a jejich zařazení do Divizí. No jo je to složité, když jsem zatím jediný kapitán. Bohužel se musím starat o všechny divize než je někdo převezme. Zrovna v tu chvíli kdy jsem dopisoval 6 divizi někdo klepal na dveře. Už podle reiatsu jsem poznal, že je to Mizuki. Zvednul jsem oči od papírů a zvolal.*
Pojď dál Mizuki a posaď se.

*Započujem ako povedal, že môžem ísť ďalej, trochu sa zarazím, že ako vedel že som to ja. Zrejme podla reiatsu to vedel a tak otvorím dvere a vojdem dnu. Ukloním sa úctivo a posadím sa pred neho na stoličku*
Dočítal som tú knihu ktorú ste mi dali pane
*Poviem s menším úsmevom, ale občas skryvím tvár od bolesti, predsa len je dosť čerstvé to zranenie*

Nemusíš se klanět. Jsem Shinigami jako ty ne Shogun.
*Řeknu s úsměvem na tváři. Poté poslouchám a také si všímám, že jsi jakýsi potlučený.*
Áááá výborně. Jsi rychlejší než jsem čekal. Dobrá tedy měl bych pro tebe úkol, ale vidím, že jsi zraněný. Trénink? Nechci tě někam posílat, když jsi zraněný, takže to odložíme až budeš v pořádku. Zatím si vezmi tohle.
*Sáhnu do stolu a podám ti jakýsi zápisník. Je prázdný nepopsaný.*
Každý správný vědec by měl mít svůj zápisník kam si může psát poznámky a postřehy. Také svůj mám.

*Počúvam ho pozorne a potom mi podá denník*
Pane, kľudne môžem ísť na misiu ak máte nejakú pre mňa.
*Dopoviem a zoberiem si denník, prelistujem ho a pozorne si ho prezerám*
Načo mi bude denník pane? Zápisky zapisovať?

Nechci tě přetěžovat. Vidím, že jsi celkem pomlácenej. Jedná se o misi v lidském světě a mohli by tam být hollow, proto to necháme až budeš v pořádku pro případ, že by jsi musel bojovat.
Ano přesně tak na zápisky. Je to takový zvyk vědců. Je to prostě. Počítač se může porouchat. Může ho někdo smazat. Může ho poškodit. Tvoje vlastní paměť může selhat přehlcením informací. Může ti jí někdo vymazat. Můžeš zapomenout. Ovšem deník který píšeš ty sám svojí vlastní rukou o kterém nikdo neví. Ten se smazat nedá. Je to fyzicky hmatatelná věc kam můžeš psát ty nejdůležitější věci, které nikdy nechceš zapomenout. Největší objevy, největší vynálezy. Tajný deník ty nikdo nesmaže.
*Prohrábnu si vlasy, opřu se o židli a uculím se.*
Jak říkám zvyk vědce. Je to riziko povolání. Neustálá dokumentace a počítání s nepravděpodobným.

Dobre chápem pane, takže keď budem fit tak mám prísť po misiu?
*Spýtam sa po Tom všetkom čo mi povedal. Misia by mohla byť dobrá, zlepšila by moje schopnosti, tešil som sa celkom na ňu a predsa len niekoho možno zachranim na tej misii, nejakú dušu, alebo možno človeka*

Dobre teda, dám sa dokopy hlavne to rameno, trochu si odpočiniem a prídem
*Poviem rozhodne a zamyslím sa či som sa nechcel ešte niečo spýtať*
Pane? Mám takú otázku na vás

Dobrá budu na tebe čekat. Ano? Copak by jsi rád.
*Se zvědavým výrazem čekám na otázku.*

Pane, možno to bude moc hrubé voči vašej osobe, ale koho Kyusin naberá do svojich radov?
*Spýtam sa trošku zamyslene,, táto otázka mi leží v hlave už niekoľko dní*

*Opřu se a povzdychnu si.*
No byla to jen otázka času kdy se o to začne někdo z vás zajímat.
*Promnu si oči.*
Chtěl jsem to ještě držet v tajnosti. Je to tady pro vás celé nové a je na vás velký tlak. Nechci vám přidělávat další starosti, proto si to co ti řeknu nech pro sebe.
Poté co jsem Kyusina porazil a vyhnal ho ze Soul Society jsem ho začal sledovat. Není to jednoduché je velice inteligentní a většinu sledovacích metod jsme vymýšleli společně. Ovšem jednou za čas se to podařilo a tak jsem zjistil jeho pozici.
*Znovu si povzdychnu, podívám se na obrazy Shinigami co jsou na zdi a poté zpět na tebe.*
Je v Hueco Mundo a podle informací co se mi podařilo získat se snaží naverbovat Hollow.

Hollow?!
*Spýtam sa udivene, nečakal som že bude hollow verbovať*
Pane ale Hollow by nemali byť silnejší než shinigami nemyslíte?
*Spýtam sa zamyslene, ale stále je vidieť môj udivený výraz*

*Zadívám se na Kyusinův obraz a chvíli mlčím a přemýšlím. Mám poněkud ustaraný výraz.*
Věděl jsi, že všechny zařízení, procesy, dokonce i samotná brána do lidského světa jsou moje a Kyusina práce? V našem lidském životě jsme moc možností na zkoumání neměli. Ovšem tady se to změnilo. Byli jsme dva géniové Soul Society. Bohužel každý génius nakonec narazí na něco co ho samo zničí a pak je to jen na dané osobě jestli se tím zničit nechá nebo se smíří s tím, že věnoval čas do špatného výzkumu.
*Podívám se na tebe.*
Věř mi, že znám Kyusina moc dobře. Hollow které on naverbuje k sobě skutečně slabý nebude. Hollow jsou duše stejně jako my Shinigami a stejně jako u Shinigami má každý jiný potenciál je to i u Hollow. Kyusin protřídí ty miliony či miliardy možností a vybere těch pár co potenciál mají a ty proti nám použije. A víš jak to vím? Protože přesně tak bych to udělal já být to opačně. Génius jako Kyusin si vždy najde možnost jak vzdorovat a mojí prací je vždy vymyslet něco co se mu postaví do cesty a porazí ho. Mojí možností jste vy. Nebudu lhát. Nebude to snadné ani bezpečné ovšem já do toho půjdu i kdybych měl jít sám. Můžu jen doufat, že toho dne tam stát sám nebudu.
Ovšem dle mých výpočtů máme ještě celkem dost času než bude schopný nějak zaútočit. Hueco Mundo je velké a Hollow je velké množství. Nemluvě o tom, že Hollow nejsou zrovna stvoření známé schopností plnit rozkazy. Z toho důvodu tuto informaci ještě držím zde za zavřenými dveřmi. Je zbytečně brzy všem dělat starosti a strašit je. Ovšem až získáte sílu která ve vás všech je budete sami překvapeni co vše dokážete.

Nebojte pane, nebudete tam stáť sám, aj keby som bol strašne slabý, aj keby som nedokázal získať potrebnú silu, budem tam aby som vám pomohol v tom boji
*Poviem jednoznačne a postavím sa. Moje pocity sú zmiešané, je to vidieť, ale je aj vidieť, že strach nemám, nebojím sa toho čo nastane, teraz už keď viem čo som chcel, tak strach nemám. Jedine čo chcem teraz je zosíliť a je to tiež vidieť na mne*
Dobre pane, pôjdem ja sa zregenerovať ak to envadí a prídem neskôr po misiu

Spoľahnite sa pane, nechám si to pre seba, tak zatiaľ
*Poviem s menším úsmevom výjdem dverami a pomaly idem chodbou. Moje myšlienky sú všelijaké. Myslím na všetko čo sa stalo, premýšľam na všetko čo mi Kenuske povedal. Výjdem vonka a zmiznem kto vie kam*

Dobrá díky. Zatím se měj.
*Poté co Mizuki odešel jsem chvíli přemýšlel jestli jsem mu to měl všechno říkat. Zda na to byl připravený. Přecejenom i mě samotnému to dělalo velké starosti. Jedna z věcí co Shinigami hrála do karet byl ten fakt, že hollow neměli žádného vůdce co by je vedl. To se ovšem nejspíše změní. Po chvíli přemýšlení jsem se pustil zpět do papírování. Ještě nejsem u konce zařizování všech divizí.*

*Po nejakom čase sa tu vrátim, na rameni mám už len obväz, rameno je už celkom v pohode. Je to aj na mne vidieť, že som si oddýchol a tiež aj že som sa vyliečil ako tak. Obväz stále tam však nechávam, páči sa mi tam celkom. Pomaly zaklopem na dvere. Čakám, že si ma Kensuke všimol už keď som sa priblížil k budove, takže tentokrát ma neprekvapí to že bude vedieť že som tu ja, možno ma aj očakával práve kvôli tej misii, no trápila ma ešte jedna vec. Spomínal niečo o tréningu, chcel som zistiť viac, no musím počkať či mi povolí vstup*

*Během toho co jsem konečně dokončil papírování divizí jsem znovu ucítil reiatsu Mizukiho. Většina Shinigami by si toho nevšimla, ale za svůj život už mám, tak vycvičené smysly, že jsem o něm věděl už na nádvoří. Chvíli trvalo než došel až k mým dveřím čímž mezi tím jsem si alespoň uklidil zbytek papírů ohledně nových jednotek a jejich rozmístění.*
Ach konečně hotovo.
*Pronesl jsem si pro sebe a u stolu jsem si začal zalévat čaj. Během toho Mizuki už stál za dveřmi a čekal.*
Pojd dál Mizuki. Dáš si také čaj?
*Zvolal jsem ke dveřím a naléval vodu do svého šálku.*

*Vojdem dovnútra, okrem toho že papiere už niesi na stole pri Kensukem sa tu nič nezmenilo*
Nie pane vďaka
*Poviem úctivo a sadnem si pred neho, nechám ho dorobiť si čaj a potom začnem*
Pane napadla ma ešte jedna otázka za ten čas plus som prišiel prebrať tu misiu, už som v poriadku

*Dodělám si čaj a poté se napiju. Mezi tím poslouchám Mizukiho.*
Dobrá. Už jsi se uzdravil? Každopádně povídej copak tě napadlo?

Pane naposledy keď som tu bol ste spomínali niečo o tom že keď budem na tej misii tak na mňa môžu Hollow zaútočiť, aká je šanca že sa to môže stať aby som vedel na čo mám byť pripravený približne a asi celkovo môžte mi prosím povedať aj detaily misie?
*Spýtam sa to všetko a je vidieť na mojej tvári rozhodný vyraz*