Park

Obrovský park plný stromů, květin, jezírek a laviček. Vše pro relaxaci.

*Procházím se po parku a přemýšlím nad věcmi co se stali. Poté mi skočí do hlavy myšlenka.*
"První skupina by měla co nevidět být připravená. Jsem na ně zvědavý. Skutečně je budeme potřebovat."
*Pokračuji v procházce a přemýšlím nad minulostí, současností i budoucností.*

*Pomalým krokom vchádzam do parku v Soul Society, bolo mi povedané že môj kapitán by mal byť tu, prechádzam sa po parku a premýšľam nad tým čo bolo a čo bude, mám zlý pocit že nastane zrejme niečo zlé v najbližších dňoch, zo zamyslenia ma vytrhne fakt, že som skoro nabúral do Kensukeho*O prepáčte, hľadám kapitána prvej divízie nevidel ste ho tu niekde?*Spýtam sa v rýchlosti, ale neuvedomil som si, že práve s ním hovorím*

*Myšlenky mi přerušila nově příchozí osoba.*
"Ach jeden z nováčku. Dle reiatsu, že by to byl ten co se přihlásil ke mě do divize?"
*Pomyslím si. Sleduji jak osoba jde ke mě a je patrné, že je dost zamyšlený. Už jen kvůli tomu, že do mě téměř narazil. Poté co se zeptal na kapitána první divize jsem se zasmál.*

Právě se na něj díváš. Zdravím mé jméno je Kensuke Takudo jsem kapitán první divize a také vrchní kapitán Soul Society.

*S úsměvem na tváři mu podám ruku na pozdrav.*

*Vypočul som si čo povedal a ako sa zasmial "Ahhhhhhhhh to je zlé skoro som vrazil do môjho nového kapitána hneď v prvý deň"začnem si v hlave hovoriť, mierne sa predkloním a hneď poviem*Prepáčte pán kapitán, nespoznal som vás hneď*Hovorím trochu v rozpakoch ale jak mi podá ruku hneď sa vzpriamim a podám mu ruku aj ja na pozdrav*Volám sa Mizuki, práve ma pustili z akademie a som vo vašej divízii rád vas spoznávam pane

V pořádku nic se neděje.
*Je jasně vidět, že je značně nervózní a tak zaujmu neutrální a klidný postoj.*
Taktéž mě těší. Pamatuji si tě z Akademie. Občas tam chodím přednášet, když je volná chvíle. Neposadíme se?
*Natáhnu ruku k lavičce po mé pravici. Klasická lavička jen o něco větší. Dostatečně velká pro usednutí čtyř lidí.*
Určitě máš nějaké otázky. Divil bych se kdyby ne. Sám jich pár mám.

*Všimol som si že je kludný a vcelku milý, čo som nečakal, myslel som že bude prísny, možno som si to len nahováral, jeho ponuku na posadenie sa som prijal a posadil som si*Áno mám otázky*Odpovedal som a pokračoval som*Chcel by som sa hlavne spýtať na prvom mieste, že aké miesto vo vašej divízii by som mal zastávať ak ma chápete, aby som vedel na čo sa mám pripraviť, že čo ma neminie a potom je tu ešte ďalšia otázka ale to na neskôr by som nechal s dovolením*Dopoviem čo som chcel a iba čakám na jeho reakciu*

*Také se posadím a poslouchám. Poté co domluví, tak začnu.*

Pozice v mé divizi. To je celkem jednoduché. Tato volba záleží zcela jen na tobě. První divize je spojená s laboratoří, takže můžeš pracovat v laboratoři. Můžeš sbírat vzorky. Provádět výzkum. Pokud v této oblasti nemáš zkušenosti mohu ti zařídit praxi. Nebo se můžeš vypracovat na více kapitána divize a fungovat jako spojovací velící mimo Soul Society něco jako mé druhé oči. Já totiž nikdy osobně neopouštím Soul Society. Je to z bezpečnostních důvodů. Také můžeš být řadový Shinigami a pomáhat ostatním. Je to opravdu jen na tobě, tvých rozhodnutích, snaze a hlavně na tom čeho ty sám chceš dosáhnout.

*Jak dopovím, tak čekám na další dotazy.*

*Pozorne ho počúvam aby som na nič nezabudol, keď počujem niečo o tom že by som mohol byť ako keby jeho druhé oči, zaujalo ma to*Tak teda sa pokúsim vypracovať na vášho podkapitána*Poviem následovne po tom ako dorozpráva a ja sa nadýchnem a pokračujem*Ešte je tu jedna taká vec, počul som niečo v zmysle že máte ľadovú zanpakuto, neviem čo je na tom pravdy, ale chcel by som vás požiadať či by ste mi mohli poskytnúť tréning, nemyslím že tu bude niekto spôsobilejší na to aby mi pomohol v tréningu, samozrejme iba ak budete mať na niečo také čas*Dopoviem a pozriem sa na oblohu a znova na Kensukeho a čakám na odpoved*

*Usměju se*
Tak tedy domluveno. Počítám s tebou ukaž mi, že si tento titul zasloužíš.
Ano je to pravda moje zanpakuto je ledového elementu. Co se tréninku týče s tím by problém nebyl i když mám dost práce mám možnost zvládat více věcí najednou. Avšak to poznáš časem sám. Každopádně první věc kterou musíš se svou zanpakuto udělat je skutečně se poznat a chápat jeden druhého. Je to absolutní začátek. Kde kdo by si dokázal říct, že jelikož zanpakuto jsou části našich osobností, tak se známe, ale není tomu tak. Zanpakuto mohou obsahovat části našich duší které sami ani neznáme. Z toho důvodu zde bych začal. Až poté bych pracoval dále.

*Pozorne ho poslúcham, ale trošku nechápem ako to myslí*Pane ale ako to myslíte že obsahujú čiastočky duše ktoré nepoznáme, v akadémii nám hovorili že je to časť z nás že keď ju prvý krát stretneme, máme pocit akoby sme ju poznali celý život tak ako to myslíte? Mám chodiť často za mojou zanpakuto rozprávať sa s nou?

*Lusknem prsty jakobys na něco přišel*
Přesně tak. Vnitřní svět ve kterém potkáváme své zanpakuto je něco jako charakteristika vnitřku naší duše. Avšak samotné zanpakuto jsou naše vnitřní já. Kdekdo může poznat svojí zanpakuto a být i zklamaný, protože čekal něco jiného nebo může být naopak překvapený.
Jednoduchý příklad. Znal jsem chlapce který měl ze všeho strach. Když poprvé přišel na tento svět byl tu sám a nevěděl co se děje. Nikdy nechtěl bojovat a už vůbec ne s hollow. Ovšem když poznal svojí zanpakuto zjistil, že má části sama sebe o kterých ani nevěděl. Jeho zanpakuto mu dodala odvahu. Ona mu ukázala, že skutečně má v sobě tu odvážnou část. Tu část která chce bojovat za správnou věc i kdyby ho to mělo stát život. Dokud skutečně plně nepoznáš svojí zanpakuto je to jakobys skutečně neznal sám sebe.
Už chápeš jak to myslím?

Myslím že už vás chápem pane, ale ako mi to pomôže napríklad v boji s hollow? Možno trochu sa zdám byť hlúpy, ale nevidím možnosť ako by mi to pomohlo v boji s hollow, ak teda nemyslíte niečo konkrétne čo by mi to mohlo dať, je pravda, že Kimikiri nepoznám skoro vobec, videl som sa s ňou dokopy raz a aj to sme moc sa nerozprávali, možno by som ju mohol spoznať, mám ešte viac otázok ohladne zanpakuto ale nechccem byť drzý pane*Poviem zamyslený, neviem ešte čo si všetko môžem dovoliť a čo nie*

Určitě si pamatuješ jak jsi získal svůj shikai. Tím že jsi poznal pouhé jméno své zanpakuto. Zkus si představit co se stane když poznáš absolutně celou svojí zanpakuto?
*Celé to povím s šibalským úsměvem na tváři a čekám jestli ti dojde jak velkou úlohu to hraje v životě Shinigami.*

Celú zanpakuto?*Spýtam sa zaujato*Budem môcť použivať jej plnú silu?*Spýtam sa opatrne*Myslíte ten takzvaný bankai?

*Znovu lusknem prsty.*
Takže si pamatuješ. Vím že v Akademii vás o tom mnoho neučí a je ještě brzy abyses o něco takového snažil. Je to dlouhá cesta plná jak fyzického tréninku tak právě toho vnitřního. Dokud skutečně nepoznáš svojí zanpakuto nebudeš schopný použít její plnou sílu. Přirovnal bych to ke snaze běhat aniž byses nejdřív naučil chodit. Je to zkrátka nemožné.

Už tomu začínam rozumieť pane, takže ak chcem zosíliť, tak musím najprv poznať svoju zanpakuto a potom mi začne dôverovvať a sama ma naučí napríklad lepšie použiť ten shikai?*Spýtam sa stále zamyslene, vypadá to tak že som sa dostal pod krídla dobrého kapitána*

A keď mi odmietne pomôcť? Čo potom? Čo keĎ povie že niesom hoden jej sily?*Bolo vidno značné obavy, že zanpakuto odmietne mi pomôcť, neviem či je to vôbec možné, ale obávam sa toho*

*Zasměju se jakobych si vzpomněl na něco vtipného. Poté se opřu zády o lavičku a podívám se na nebe.*

Víš řeknu ti vtipnou věc.

*Otočím pohled na Mizukiho.*

Já jsem přesně jeden z těch kterého jeho vlastní zanpakuto odmítla. A jestli by tě napadlo co jsem udělal? Chodil jsem za ní ta často, že mi přišlo, že mě snad i nenávidí. Víš moje zanpakuto je celkem náladová slečna.

*Ke konci věty jsem se smál jako šílenej. Poté jsem se však smát přestal a jen se lehce uculuji.*

Ovšem poté mi došlo. Proč by mě moje vlastní zanpakuto odmítala? Vždyť jsme jeden. Šla by sama proti sobě.

*Na chvíli jsem se odmlčel.*

Nebyl jsem připravený. Chtěl jsem moc najednou a nedostal nic. Moje zanpakuto věděla, že kdyby mi dala to co chci, tak bych zemřel. Věděla, že jediný způsob jak mi pomoct je mě odmítnout, protože ona je já a já jsem ona. Přesně věděla co udělám. Naše zanpakuto jsou daleko moudřejší než my a vědí o naší síle vše zatímco my Shinigami téměř nic. Věděl jsi, že ihned od začátku každá zanpakuto ví o všech schopnostech co se budeš schopen kdy naučit? Ovšem ne na všechno jsme ihned připraveni a ony to vědí.
Neboj se toho, že by tě odmítla. Tvoje zanpakuto se k tobě nikdy neotočí zády. Pokud tě odmítne bude to mít jasný důvod. Na to co po ní požaduješ ještě nejsi připraven a ona tě jen chrání před tebou samotným.

Dobre chápem a ďakujem za informácie a za pomoc, chceli ste sa niečo vy spýtať pane keď si dobre pamätám*Poviem a premýšľam" prečo keď vnutorný svet je odraz mojej duše, tak vypadá tak zanedbane? akú mám skutočnu povahu mojej duše?" pýtam sa otázky v hlave a čakám kým Kensuke položí otázku*

Není zač rád kdykoliv pomůžu či poradím.
*Sleduji na něm, že zcela jistě přemýšlí a uvažuje o všem co jsem mu řekl.*
Ano máš pravdu. Mám na tebe dvě otázky. Předem chci upozornit, že je jedno jak odpovíš, ale rád bych upřímnou odpověď.
Prvně se chci zeptat proč jsi se rozhodl stát Shinigamim? Přecejenom již jsi jednou zemřel jinak by jsi tu nebyl a teď jsi se dobrovolně rozhodl bojovat proti Hollow. Samozřejmě udělám vše proto aby všichni byli v pořádku, ale nikdy nikdo nemůže vědět co vše se stane. Můžeš znovu zemřít a tentokrát už definitivně. Už se neprobudíš v novém světě.
A zadruhé. Proč jsi se rozhodl jít zrovna do první divize? Mohl jsi si vybrat jakoukoliv jinou, trénovat a pokusit se stát sám kapitánem.

Viete, shinigamim som sa stal pretože chcem pomáhať ľuďom, chcem ich brániť, nerad bojujem, ale keď musím som rozhodnutý aj umrieť preto aby som ochránil slabších, ale samozrejme že chcem žiť čo najdlhšie kto by nechcel a prečo do vašej divízie? Po tom byť kapitán naozaj netúžim, není to pre mňa, radšej budem vás zastupovať tam vonku kde vy nebudete môcť a pomáhať vám aj vo vyzkumoch ako keby som ml viesť celú divíziu stále a taktiež my asi len vy môžete pomôcť v treningu keďže máte ľadovú zanpakuto ako ja*Vysvetlujem mu, snažím sa aby pochopil že prečo*

Dobrá odpověď. V obou případech. Myslím si, že spolu budeme vycházet. Máš ještě něco na co byses chtěl zeptat?

*Poté se klepnu do čela.*

Málem bych zapomněl já hlava stará děravá. Jelikož jsi již členem první divize, tak máš automaticky vlastní pokoj v našem areálu. Až budeš mít chuť a čas můžeš si jej zařídit dle své představy.

Aj tak ho asi nebudem využívať často*Zasmejem sa trochu trapne*Mám asi už len poslednú prosbu pane mohol by som vás o niečo požiadať?